Za deset let by v Česku mohlo chybět dalších 10 tisíc učitelů a bude hůř. „Náhradníci“ nestačí

54
Sdílejte

„Když jsem byla mladá, pedagogika nebyla příliš populární obor. Většina lidí se orientovala na ekonomické a obchodní obory, což byl i můj případ. Ale dnes jsem ráda, že jsem se rozhodla pro změnu. Učení mě naplňuje a dává mi smysl,“ říká Marie. Přesto si uvědomuje, že práce učitele je často nedoceněná, zejména z finančního hlediska.

Nedostatek učitelů: Regionální rozdíly

Podle Jany Fryzelkové, spoluzakladatelky organizace Začni učit!, která podporuje nové i zkušené učitele, je situace v různých regionech odlišná. Zatímco v některých částech Moravy je kvalifikovaných učitelů dostatek, v Praze školy hledají nové pedagogy prakticky neustále.

České školství však nemá k dispozici průběžná data o počtu učitelů, a proto se spoléhá na mimořádná šetření. Jedno takové probíhá právě nyní, a výsledky by měly být známy ještě letos. Přesto se neočekává, že by přinesly zásadní překvapení, protože problémy jsou dlouhodobě známé.

Kdo se rozhoduje pro učitelství?

Podle Fryzelkové se do školství často hlásí lidé, kteří se vracejí do pracovního procesu po rodičovské dovolené, nebo čerství absolventi jiných oborů, kteří zjistí, že by je učitelství mohlo bavit. Další skupinou jsou lidé, kteří si dlouho nesou sen stát se učitelem, a to bez ohledu na věk.

„Nedávno jsme například pomáhali člověku, kterému bylo přes šedesát let, a přesto se rozhodl začít učit,“ dodává Fryzelková.

Přechod z jiných profesí

Současná legislativa umožňuje školám zaměstnat na tři roky učitele bez pedagogického vzdělání, pokud vyučují předměty odpovídající jejich vysokoškolskému zaměření. Například ekonom může učit matematiku, přírodovědec biologii. Tito učitelé si však musí během tří let doplnit kvalifikaci prostřednictvím doplňujícího pedagogického studia.

Kateřina Esserová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy potvrzuje, že mezi zájemci o učitelství jsou ekonomové, právníci, IT specialisté, chemici nebo lidé z kulturní sféry. „Často přicházejí s touhou předat své zkušenosti a znalosti dál. Nejde o formální rekvalifikaci, ale o promyšlenou životní změnu,“ vysvětluje Esserová.

Příběhy nových učitelů

Tereza, která dříve pracovala jako personalistka, se rozhodla stát učitelkou během pandemie, kdy doma vyučovala své děti. „Už jako malá jsem chtěla být učitelkou, ale k rozhodnutí změnit kariéru mě přivedl až covid. Začala jsem studovat, abych do školství nevstupovala nepřipravená,“ říká Tereza, která od září nastupuje na menší školu.

Podobný příběh má i Karel, který vystudoval mezinárodní vztahy a pracoval jako úředník. Nyní se chystá na pozici asistenta pedagoga a zároveň bude studovat, aby se mohl stát plnohodnotným učitelem. „Učení mě naplňuje, ale vím, že mám ještě co zlepšovat, a proto na sobě chci pracovat,“ říká Karel.

Kam dál?

Nejsem vaše chůva : Proč dnešní prarodiče odmítají roli „hlídací služby zdarma“? A mají vůbec nějakou povinnost pomáhat?

Televize Dominiku překřtila na „malou diktátorku“. Dospěla a z Výměny manželek chce vymazat, protože se obává, že by jí mohla negativně ovlivnit budoucnost

Proč býváme na dovolené nemocní? Není to zákon schválnosti. Stres, změna prostředí i přemíra klidu mohou být viníky

Hrozí Evropě nová malá doba ledová? Golfský proud slábne a vědci varují před možnými důsledky

Poslední selfie před tragédií. Indická rodina lékařů, která se těšila na nový život v Londýně, zahynula v ohnivém pekle

Další články