„Když jsem byla mladá, pedagogika nebyla příliš populární obor. Většina lidí se orientovala na ekonomické a obchodní obory, což byl i můj případ. Ale dnes jsem ráda, že jsem se rozhodla pro změnu. Učení mě naplňuje a dává mi smysl,“ říká Marie. Přesto si uvědomuje, že práce učitele je často nedoceněná, zejména z finančního hlediska.
Nedostatek učitelů: Regionální rozdíly
Podle Jany Fryzelkové, spoluzakladatelky organizace Začni učit!, která podporuje nové i zkušené učitele, je situace v různých regionech odlišná. Zatímco v některých částech Moravy je kvalifikovaných učitelů dostatek, v Praze školy hledají nové pedagogy prakticky neustále.
České školství však nemá k dispozici průběžná data o počtu učitelů, a proto se spoléhá na mimořádná šetření. Jedno takové probíhá právě nyní, a výsledky by měly být známy ještě letos. Přesto se neočekává, že by přinesly zásadní překvapení, protože problémy jsou dlouhodobě známé.
Kdo se rozhoduje pro učitelství?
Podle Fryzelkové se do školství často hlásí lidé, kteří se vracejí do pracovního procesu po rodičovské dovolené, nebo čerství absolventi jiných oborů, kteří zjistí, že by je učitelství mohlo bavit. Další skupinou jsou lidé, kteří si dlouho nesou sen stát se učitelem, a to bez ohledu na věk.
„Nedávno jsme například pomáhali člověku, kterému bylo přes šedesát let, a přesto se rozhodl začít učit,“ dodává Fryzelková.
Přechod z jiných profesí
Současná legislativa umožňuje školám zaměstnat na tři roky učitele bez pedagogického vzdělání, pokud vyučují předměty odpovídající jejich vysokoškolskému zaměření. Například ekonom může učit matematiku, přírodovědec biologii. Tito učitelé si však musí během tří let doplnit kvalifikaci prostřednictvím doplňujícího pedagogického studia.
Kateřina Esserová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy potvrzuje, že mezi zájemci o učitelství jsou ekonomové, právníci, IT specialisté, chemici nebo lidé z kulturní sféry. „Často přicházejí s touhou předat své zkušenosti a znalosti dál. Nejde o formální rekvalifikaci, ale o promyšlenou životní změnu,“ vysvětluje Esserová.
Příběhy nových učitelů
Tereza, která dříve pracovala jako personalistka, se rozhodla stát učitelkou během pandemie, kdy doma vyučovala své děti. „Už jako malá jsem chtěla být učitelkou, ale k rozhodnutí změnit kariéru mě přivedl až covid. Začala jsem studovat, abych do školství nevstupovala nepřipravená,“ říká Tereza, která od září nastupuje na menší školu.
Podobný příběh má i Karel, který vystudoval mezinárodní vztahy a pracoval jako úředník. Nyní se chystá na pozici asistenta pedagoga a zároveň bude studovat, aby se mohl stát plnohodnotným učitelem. „Učení mě naplňuje, ale vím, že mám ještě co zlepšovat, a proto na sobě chci pracovat,“ říká Karel.
