Karanténa a úniky za zábavou
Před spartakiádou byli vojáci ubytováni ve stanových městech, například na pražském Vypichu. Zde strávili týdny v izolaci, což někteří přirovnávali k lágru. Přesto se našly i světlé momenty. Vojáci měli možnost vycházek, během nichž objevovali Prahu, její památky a hospody. Někteří dokonce utíkali z karantény, aby si užili trochu zábavy.
Smíšené vzpomínky
Navzdory všem obtížím a nepříjemnostem někteří vojáci vzpomínají na spartakiádu s určitou hrdostí. Pavel Mahdal si například schoval kovovou značku, na níž cvičil, a dodnes si pamatuje, jaké to bylo stát před obrovským publikem na Strahově. Zdeněk Brezar zase vzpomíná na to, jak se zahlédl na televizním záznamu a jak jeho otec, který cvičil na spartakiádě o 25 let dříve, sledoval jeho vystoupení z hlediště.
Spartakiáda z roku 1985 byla nejen ukázkou fyzické zdatnosti a disciplíny, ale také odrazem tehdejší doby, která kladla důraz na kolektivismus a loajalitu k režimu. Pro vojáky to byla zkušenost, která je poznamenala na celý život – ať už v dobrém, nebo ve zlém.
