V malé komunitě, kde se téměř všichni znají, její častá přítomnost na smutečních obřadech nevzbudila žádné podezření. Daniela se snažila být nenápadná a svou přítomnost na pohřbech vysvětlovala tím, že chce podpořit rodiny zesnulých. „Říkala jsem si, že obejmu rodinu a zároveň ho uvidím,“ přiznala později.
Její plán však nebyl bez komplikací. Apollo totiž nepracoval na všech pohřbech, a tak se Daniela musela smířit s tím, že ho ne vždy uvidí. Navíc Apollo, jako profesionál plně soustředěný na svou práci, si její přítomnosti mezi smutečními hosty vůbec nevšiml. Daniela později uvedla, že to pro ni bylo frustrující, ale nevzdala se.
Po několika měsících její vytrvalost přinesla ovoce. Jednoho dne se jí podařilo s Apollem navázat rozhovor, který vedl k tomu, že spolu začali chodit. Daniela přiznala, že pohřby nikdy neměla ráda, ale kvůli Apollovi byla ochotná tuto nepříjemnost překonat. Apollo byl překvapen, když se dozvěděl, že Daniela byla na tolika pohřbech jen kvůli němu. „Dodnes nechápu, jak je možné, že jsem si jí nikdy nevšiml,“ řekl později.
