Tato skupina studentů si během studií vytvořila pevné přátelské vazby a zažila mnoho nezapomenutelných okamžiků.
Maryška v rozhovoru popsal, že jejich studentská léta byla velmi divoká. „Já, Barťák a Heřman jsme pocházeli z Čech, ale na JAMU jsme našli skvělé útočiště. V podstatě jsme měli neustále problémy… Z kolejí nás vyhodili všechny, takže jsem potom bydlel soukromě právě s Karlem a Bolkem. Museli jsme hledat domácí, kteří byli shovívaví a vyšli nám vstříc, když přijdeme domů o nějakou tu hodinku později,“ vzpomínal Maryška. Tato slova ukazují, jak blízký vztah mezi nimi panoval a jak společně čelili různým životním situacím.
Tragická událost
Smrt Karla Heřmánka byla pro všechny, kdo ho znali, naprosto nečekaná. Maryška přiznal, že nikdo z jeho okolí netušil, co se v hercově mysli odehrává. „To bylo nečekané, totálně pro všechny! Existuje mnoho hypotéz a důvodů, proč to udělal, ale pravdu se asi člověk nedozví nikdy,“ uvedl. Připomněl také, že jen dva měsíce před tragédií se s Karlem setkal při derniéře muzikálu Cikáni jdou do nebe v Divadle Bez zábradlí, které Heřmánek vedl. „Karel tam tehdy přišel se svou ženou Hankou a byl úplně normální,“ dodal.
Maryška se zamýšlel nad tím, jak herci často dokážou skrývat své skutečné pocity a přizpůsobit se různým situacím. Zmínil také, že se dozvěděl od jednoho lékaře, že Heřmánek navštěvoval psychiatrii, ale zdůraznil, že o takových věcech by se nemělo příliš mluvit. Na otázku, zda mohla být příčinou sebevraždy bolest způsobená zánětem trojklaného nervu, odpověděl skepticky: „To mi připadá trochu jednoduché, udělat to jenom kvůli tomu…“
