Navzdory svému zdravotnímu stavu a bolestem, které ji provázely, se Anastasija snažila být co nejvíce samostatná. Měla potíže s chůzí, ale odmítala používat invalidní vozík a trvala na tom, že bude chodit sama. Podle zástupců organizací, které rodině pomáhaly, se její zdravotní stav v poslední době zhoršil natolik, že rodina zvažovala návrat na Ukrajinu.
Tato tragédie je smutným připomenutím toho, jak válka a násilí zasahují do životů nevinných lidí, včetně těch nejzranitelnějších, jako jsou děti. Anastasijin příběh je příběhem odvahy, odhodlání a lásky rodiny, která se snažila udělat vše pro její záchranu, ale nakonec se stala obětí konfliktu, který neměla možnost ovlivnit.
