Podle poslance Jana Berkiho (SLK) by tento krok mohl pomoci dětem z nepodnětného prostředí lépe se připravit na školní docházku a zmírnit nerovnosti ve vzdělávání. Zároveň by se tím snížil tlak na odklady nástupu do první třídy, které jsou v Česku velmi časté – odklad má přibližně čtvrtina dětí, ačkoliv odborníci odhadují, že skutečně potřebný je jen u pěti procent z nich.
Proč začít dříve?
Podle odborníků je klíčové začít řešit případné problémy u dětí co nejdříve. „Čím dříve dítě vidíte, tím dříve můžete identifikovat, co potřebuje k tomu, aby mohlo do školy nastoupit,“ vysvětluje Berki. V současnosti pracovníci pedagogicko-psychologických poraden navštěvují mateřské školy až na podzim posledního roku docházky, což může být podle něj příliš pozdě na efektivní zásah.
Robert Plaga, bývalý ministr školství a lídr ANO ve Středních Čechách, zdůrazňuje, že předškolní vzdělávání je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pomoci dětem ze sociálně slabších rodin. Podle něj je nutné nejen rozšířit povinnou docházku, ale také posílit personální kapacity mateřských škol, aby měly dostatek času a prostředků na práci s dětmi.
Historie a dosavadní výsledky
Povinný poslední rok mateřské školy byl zaveden v roce 2017 za ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD). Cílem bylo zvýšit účast dětí ve školkách a omezit odklady nástupu do základní školy. Podle průzkumu Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy se počet pětiletých dětí ve školkách zvýšil z 93,6 % na 95,3 %, což představuje nárůst o 1,7 procentního bodu. Výraznější zlepšení bylo zaznamenáno v strukturálně postižených regionech, jako je Karlovarský a Ústecký kraj, kde podíl dětí ve školkách vzrostl o 10, respektive 4 procentní body.
Nicméně i přes tento pokrok zůstává část dětí ze znevýhodněných rodin mimo vzdělávací systém. Například v Karlovarském kraji bylo po zavedení povinnosti ve školkách pouze 92 % pětiletých dětí, v Ústeckém kraji 91 %. To ukazuje, že samotné zavedení povinné docházky nestačí – je potřeba také intenzivnější sociální práce a podpora rodin.
Kritika a alternativní pohledy
Návrh na rozšíření povinné docházky má i své odpůrce. Někteří politici, například z ODS, se dlouhodobě staví proti prodlužování povinné školní docházky. Argumentují tím, že to přináší zbytečnou byrokracii a omezuje svobodu rodičů, kteří chtějí své děti vzdělávat doma. Podobný názor vyjádřil i Mikuláš Ferjenčík z Pirátů, který v debatě Českého rozhlasu uvedl, že byrokratické zásahy nejsou vhodným řešením pro lokální problémy. Podle něj je potřeba zaměřit se na cílenou pomoc tam, kde je to skutečně potřeba.
