Matka byla také tou, která podporovala Karlovy umělecké ambice. Když se pokoušel dostat na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, stála při něm. Přestože se na školu nedostal, jeho matka mu byla oporou.
Naopak jeho otec měl pro syna jiné plány. Jako pragmatický muž, který se z dělníka ve Škodových závodech vypracoval na vysoké pozice v komunistické hierarchii, viděl budoucnost svého syna spíše v technickém oboru. Karel se tak nakonec vyučil elektromontérem, což odpovídalo tehdejšímu poválečnému trendu, kdy byla dělnická třída považována za páteř společnosti.
Otec jako vlivná postava
Karel Gott starší byl mužem, který dokázal využít své postavení a konexe. Po roce 1948, kdy se komunisté dostali k moci, se stal ředitelem továrny na vzduchotechniku Janka Milevsko a později zastával vysoké funkce na ministerstvu těžkého průmyslu. Díky svým kontaktům mezi vlivnými komunisty měl možnost zasahovat do situací, které by mohly jeho synovi způsobit problémy.
Jedním z prvních zásahů otce bylo, když byl mladý Karel Gott v roce 1958 zadržen Veřejnou bezpečností za nevhodné chování na veřejnosti. Incident, kdy byl přistižen při masturbaci na tramvajové zastávce, skončil pokutou a zápisem do trestního rejstříku. Otec byl předvolán a musel situaci řešit. I když není jasné, zda jeho postavení mělo přímý vliv na výsledek, je pravděpodobné, že jeho vliv pomohl minimalizovat následky.
Psychiatrická pomoc a cesta k hudbě
Po tomto incidentu se Karel Gott rozhodl vyhledat odbornou pomoc. Seznámil se s psychiatrem Zdeňkem Dytrychem, který se stal nejen jeho lékařem, ale i přítelem. Dytrych sehrál klíčovou roli v tom, že Karel mohl opustit své zaměstnání v ČKD a věnovat se hudbě. V té době totiž platilo, že vyučení pracovníci museli několik let pracovat v podniku, kam byli umístěni. Díky lékařskému posudku, který potvrzoval Karlovu zdravotní indispozici, se mu podařilo toto pravidlo obejít.
Dytrych také přesvědčil Karlovy rodiče, že hudba je pro jejich syna nejen vášní, ale i způsobem, jak zvládat své psychické problémy. Otec, ačkoliv nebyl nadšený z Karlovy pěvecké kariéry, nakonec uznal, že je lepší, aby se jeho syn realizoval na jevišti, než aby se dostával do dalších problémů.
Další problémy a otcovská intervence
V roce 1962 byl Karel Gott opět přistižen při nevhodném chování, tentokrát v tramvaji. I tentokrát byl přizván jeho otec, aby situaci řešil. Díky jeho postavení a kontaktům se podařilo zabránit veřejnému projednávání případu, což mohlo zpěvákovu kariéru vážně poškodit.
Další velký zásah otce přišel v roce 1971, kdy se Karel Gott a bratři Štaidlové nevrátili z turné v Německu. V té době bylo nedovolené opuštění republiky považováno za trestný čin. Otec využil svých známostí mezi vysokými komunisty, aby zajistil, že jeho synovi bude prodloužen legální pobyt v Německu a že se bude moci vrátit do Československa bez sankcí. Tento zásah byl klíčový nejen pro Karla, ale i pro jeho rodinu, protože před odjezdem na turné převedl zpěvák svůj podíl na domě na své rodiče. Pokud by byl označen za emigranta, hrozilo by, že rodina o majetek přijde.
