Původní domovinou líbajících brouků je Jižní a Střední Amerika, Mexiko a jižní oblasti Spojených států. V posledních letech se však jejich výskyt rozšiřuje i do dalších částí světa, včetně Evropy. Tento trend je spojen s rostoucími průměrnými teplotami, které vytvářejí příznivé podmínky pro jejich přežití. Zatímco v Česku zatím nebyli tito brouci zaznamenáni, jejich výskyt na jihu Evropy je stále častější.
Historie a vědecké záznamy
První vědecké zmínky o líbajících broucích pocházejí od slavného přírodovědce Charlese Darwina. Darwin se s tímto hmyzem setkal během svých cest po Jižní Americe, konkrétně v Argentině. Někteří odborníci dokonce spekulují, že Darwinovo pozdější chronické onemocnění mohlo být důsledkem infekce přenesené právě tímto hmyzem.
Jak a proč útočí?
Líbající brouci jsou aktivní především v noci, kdy lidé spí. Jejich cílem je obličej, zejména okolí rtů, kde je kůže nejtenčí a nejlépe přístupná. Kousnutí tohoto hmyzu může způsobit zarudnutí, otok a bolest. U lidí s citlivou pokožkou nebo alergií mohou být reakce ještě intenzivnější. Samotné kousnutí však není to nejhorší, co tento hmyz přináší.
Nebezpečí jménem Chagasova choroba
Největší hrozbou spojenou s líbajícími brouky je jejich schopnost přenášet parazita zvaného Trypanosoma cruzi, známého také jako Trypanozoma americká. Tento prvok je původcem závažného onemocnění nazývaného Chagasova choroba.
Chagasova choroba je zákeřná tím, že se může dlouhé roky nebo dokonce desetiletí neprojevovat. V místě kousnutí se může objevit malý červený otok, ale většina infikovaných lidí si žádných příznaků nevšimne. V některých případech se však mohou objevit horečky, vyrážky nebo zvětšení orgánů, jako jsou játra a slezina.
Největší riziko však přichází v chronické fázi onemocnění, která postihuje přibližně třetinu nakažených. V této fázi dochází k poškození srdce a trávicího traktu, což může vést až k úmrtí. Odhaduje se, že Chagasovou chorobou je infikováno až osm milionů lidí, přičemž ročně na její následky zemře přibližně 50 000 osob.
