Tání ledovců přináší do oceánů velké množství sladké vody, což narušuje přirozenou rovnováhu a ovlivňuje cirkulaci mořských proudů.
Zpomalení AMOC má za následek snížení přenosu teplé vody na sever a studené vody na jih. To může vést k významným změnám v klimatickém systému planety. Některé studie dokonce varují před úplným kolapsem tohoto systému, což by mohlo mít ještě závažnější důsledky.
Co by se stalo, kdyby AMOC zkolaboval?
Nová studie publikovaná v časopise Geophysical Research Letters se zaměřila na modelování možných scénářů, které by mohly nastat v případě kolapsu AMOC. Studie poprvé zohledňuje i kombinovaný vliv kolapsu AMOC a pokračujícího globálního oteplování. Podle středního scénáře by se planeta oteplila o 2 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Hlavní otázkou studie je, zda by v takovém případě převážilo ochlazení způsobené kolapsem AMOC, nebo zda by globální oteplování pokračovalo.
Interaktivní mapa vytvořená v rámci studie ukazuje, že dopady kolapsu AMOC by se lišily podle regionu. Zatímco některé oblasti by zažily ochlazení, jiné by se nadále oteplovaly. Největší změny by nastaly v Evropě, kde by v některých částech došlo k prudkému poklesu teplot, zejména v zimních měsících.
Dramatické ochlazení v Evropě
Evropa by byla jedním z nejvíce postižených regionů. Na severozápadě kontinentu by zimní teploty mohly klesnout o několik stupňů. Například v Londýně by průměrná zimní teplota mohla klesnout o více než 3 °C, zatímco v Oslu by pokles mohl dosáhnout až 10 °C. Tento pokles teplot by byl způsoben rozšířením mořského ledu v Atlantiku, který by se posunul dále na jih. Ledová plocha s vysokým albedem by odrážela více slunečního záření zpět do vesmíru, což by vedlo k dalšímu ochlazování.
Zajímavé je, že ochlazení by se týkalo především zimního období. V létě, kdy se mořský led posune zpět na sever, by změny nebyly tak výrazné. Evropa by však i nadále čelila extrémním vlnám veder, což by vedlo k ještě větším výkyvům v počasí.
Dopady na společnost a infrastrukturu
I když by se ochlazení mohlo na první pohled zdát jako pozitivní zpráva v kontextu globálního oteplování, vědci varují, že tomu tak není. René van Westen, hlavní autor studie, upozorňuje, že společnost v mnoha částech severní polokoule není připravena na takové chladné extrémy. Prudké ochlazení by mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost, infrastrukturu a celkovou stabilitu regionů. Je proto nezbytné připravit se i na možnost chladnější budoucnosti.
Globální dopady kolapsu AMOC
Zatímco Evropa by zažila ochlazení, jiné části světa by mohly čelit opačnému problému. V oblastech, kde by převažoval vliv globálního oteplování, by teploty zůstaly vysoké nebo by se dokonce zvýšily. Například u pobřeží Antarktidy by mohlo dojít k oteplení až o 7 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Kolaps AMOC by také ovlivnil rozložení srážek, monzunové cykly, hladinu moří a intenzitu bouří. Tyto změny by mohly mít devastující dopad na ekosystémy, například na amazonský deštný prales.
