„Bylo to něco neuvěřitelně dojemného,“ popsala Kaci své pocity pro magazín People. „Cítila jsem, že jsem k němu nejblíž od té strašné nehody.“ Saleh, který byl také dojatý, Kaci objímal, líbal a plakal slzami štěstí. Tento okamžik byl pro všechny přítomné směsicí smutku a radosti – smutku nad ztrátou Mylese, ale také radosti z toho, že jeho srdce dalo jinému dítěti šanci na život.
Kaci doufá, že její příběh inspiruje další rodiny, které se ocitnou v podobné situaci, aby zvážily darování orgánů svých blízkých. „Uvědomila jsem si, že Myles by určitě chtěl zachránit někoho jiného,“ řekla. „Byl to ten nejlaskavější a nejmilejší chlapeček. Kdyby mohl, určitě by chtěl pomoci někomu dalšímu.“
Tento příběh je připomínkou toho, jak i v těch nejtemnějších chvílích může vzniknout něco krásného. Kaciina odvaha a rozhodnutí darovat orgány svého syna nejen zachránily životy, ale také vytvořily neuvěřitelné pouto mezi dvěma rodinami, které se navždy spojily díky jednomu malému, ale silnému srdci.
