Tito lidé, ať už jde o úředníky, učitele, policisty nebo zdravotníky, jsou odměňováni podle platových tabulek, které stanovují jejich mzdy na základě vzdělání, praxe a zařazení do platových tříd.
Například středoškolsky vzdělaní zaměstnanci začínají v 8. platové třídě, zatímco vysokoškoláci se pohybují mezi 10. a 12. třídou. Plat se jim postupně zvyšuje s odpracovanými lety. Přestože se může zdát, že systém je spravedlivý, realita ukazuje, že platy ve státní správě zaostávají za soukromým sektorem, což má negativní dopad na motivaci a zájem o tyto pozice.
Proč se státní zaměstnanci stávají ohroženým druhem?
Hlavním problémem je stagnace platů ve státní správě. Zatímco inflace a minimální mzda rostou, platy státních zaměstnanců se zvyšují jen minimálně. Například od ledna letošního roku dostali státní zaměstnanci plošně přidáno 1 400 Kč, což představuje nárůst o přibližně 5 %. Pokud však vezmeme v úvahu, že roční inflace se pohybuje mezi 2–3 %, reálná hodnota jejich mzdy se ve skutečnosti snižuje.
Pro ilustraci si vezměme příklad úředníka na odboru životního prostředí. Tato pozice vyžaduje vysokoškolské vzdělání, což znamená, že zaměstnanec začíná v 10. platové třídě s hrubým měsíčním platem 24 790 Kč. Pro srovnání, pokladní v supermarketu, která nepotřebuje žádné speciální vzdělání, může mít nástupní plat přes 25 000 Kč, někdy i více než 28 000 Kč. Rozdíl je tedy minimální, přestože nároky na vzdělání a odpovědnost jsou u státního zaměstnance mnohem vyšší.
Dopady inflace a minimální mzdy
Dalším faktorem, který situaci zhoršuje, je rychlejší růst minimální mzdy ve srovnání s platy státních zaměstnanců. Pokud se tento trend nezmění, může se stát, že vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci ve státní správě budou brzy pracovat za mzdu blížící se minimální mzdě. Podle odhadů by k tomu mohlo dojít během dvou let, pokud minimální mzda poroste o 2 000 Kč ročně a platy státních zaměstnanců zůstanou na současné úrovni.
