Ekonomické dopady zkrácení rodičovské
Na konferenci „Matky a otcové vítáni 2025“, pořádané platformou Byznys pro společnost, Petr Bartoň představil analýzu, která ukazuje, že kratší rodičovská dovolená by mohla výrazně přispět k ekonomickému růstu. Podle něj je současný systém příliš nákladný, protože většina matek, které rodičovskou čerpají, je ve věku nad třicet let a má vyšší příjmy než mladší ženy. Jejich dlouhodobá absence na trhu práce tak znamená větší ztráty pro státní rozpočet. Navíc, po návratu do práce se příjmy žen často už příliš nezvyšují, zatímco u mužů pokračují v růstu. Tento rozdíl přispívá k prohlubování genderové nerovnosti v příjmech.
Česká rodičovská dovolená, která trvá tři roky, je v evropském kontextu stále nadprůměrně dlouhá. To nejvíce dopadá na rodiny s nižšími příjmy, které jsou nuceny čerpat rodičovský příspěvek po malých částkách. Zkrácení rodičovské by mohlo přinést vyšší měsíční příspěvky, což by rodinám poskytlo větší finanční stabilitu. Zároveň by se zvýšila zaměstnanost žen, což by mělo pozitivní dopad na státní rozpočet.
Inspirace ze Švédska
Švédsko je často zmiňováno jako příklad země s efektivním systémem rodičovské dovolené. Již v 70. letech zavedlo genderově neutrální placenou rodičovskou dovolenou, která dnes trvá 480 dní. Z toho 90 dní je vyhrazeno pro každého rodiče zvlášť, což motivuje otce k většímu zapojení do péče o děti. Díky těmto opatřením se ve Švédsku zvýšila zaměstnanost žen o čtvrtinu a přispělo to k růstu HDP. Navíc většina rodičů nevyužije celou délku dovolené a vrací se do práce dříve, protože rodinné finance jsou často založeny na dvou příjmech.
Podle Marie Bendegard ze švédského velvyslanectví v Praze je klíčem k úspěchu nejen délka rodičovské, ale také komplexní rodinná politika. Švédsko nabízí dostupné a kvalitní předškolní zařízení, flexibilní pracovní podmínky a další výhody, které usnadňují rodičům návrat do práce. Například zkrácené úvazky jsou běžné a zaměstnavatelé rodičům drží pracovní místo.
