Tyto činnosti by mohly být součástí jejich nových kompetencí, pokud by k tomu byly legislativně a odborně připraveny. Podle Marie Zvoníčkové z Ústavu ošetřovatelství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze je v některých oblastech prostor pro to, aby sestry převzaly větší odpovědnost.
Příkladem, kde už tento model funguje, je Masarykův onkologický ústav. Zde sestry specialistky působí jako koordinátorky onkologické péče a provázejí pacienty celým léčebným procesem. Do budoucna by se jejich role mohla rozšířit i na péči po ukončení léčby. Podobné modely jsou běžné například ve Velké Británii nebo Spojených státech, kde sestry v anesteziologii plánují a provádějí předoperační přípravu a konzultují s lékaři pouze v případě komplikací. V Česku se tento přístup zatím uplatňuje jen v omezené míře, například v Třinci.
Legislativa a překážky v praxi
Na pondělním setkání v Poslanecké sněmovně odborníci diskutovali o tom, jak by bylo možné legislativně upravit vyhlášku, která vymezuje činnosti zdravotnických pracovníků. Poslankyně Ivana Mádlová z hnutí ANO zdůraznila, že je třeba, aby byla legislativa flexibilní a umožňovala sestrám přebírat další kompetence.
Nicméně, jak upozorňuje Jana Nováková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Motol, změna není jednoduchá. Někteří lékaři by rozšíření kompetencí sester uvítali, jiní však mají obavy, že by sestry mohly být vnímány spíše jako jejich asistentky. Podle prezidentky České asociace sester Martiny Šochmanové je důležité vést dialog s odbornými lékařskými společnostmi, které by měly definovat konkrétní činnosti, jež by sestry mohly převzít. Přestože většina společností nemá problém s navyšováním kompetencí, konkrétní návrhy často zůstávají bez odezvy. Hlavní sestra ČR Alice Strnadová potvrzuje, že mezi lékaři panuje obava, že by sestry mohly „přebírat jejich práci“.
