Tato přísná kritéria vyvolala kritiku ze strany ekonomů i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové. Podle ní se v požadovaných příjmových kategoriích pohybuje pouze malé procento držitelů dočasné ochrany, přičemž většina z nich jsou rodiny s více ekonomicky aktivními členy. Pro samoživitele a samoživitelky je podle Laurenčíkové tento typ pobytu prakticky nedosažitelný.
Ministerstvo vnitra obhajuje přísné podmínky tím, že počet uprchlíků v Česku je vysoký a kapacity úředníků jsou omezené. Podle mluvčí Hany Malé se počítá s tím, že zvláštní dlouhodobý pobyt získá maximálně 20 % držitelů dočasné ochrany, což by při současných číslech znamenalo přibližně 74 tisíc osob. Kritici však upozorňují, že skutečný počet bude pravděpodobně mnohem nižší.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek například uvedl, že mimo velká města, jako je Praha, bude pro většinu lidí splnění podmínek nemožné. Pravidla totiž nerozlišují, zda žadatel žije v metropoli, kde jsou vyšší platy, nebo v menší obci, kde jsou příjmy obvykle nižší. Tato situace tak podle kritiků znevýhodňuje uprchlíky žijící mimo velká města a činí zvláštní dlouhodobý pobyt pro mnohé z nich nedosažitelným.
