Dalším problémem je rostoucí rezistence plísňových patogenů vůči léčbě. V současnosti máme k dispozici pouze čtyři třídy protiplísňových léků, což je podle odborníků nedostatečné. Pokud se houby stanou odolnějšími, bude léčba ještě obtížnější.
Dopady klimatických změn na houby
Kromě rozšíření výskytu by se s oteplováním planety mohla zvýšit i tolerance hub vůči vyšším teplotám. To by jim umožnilo lépe přežívat v lidském těle, které má přirozeně vyšší teplotu než okolní prostředí. Extrémní klimatické jevy, jako jsou sucha, záplavy a vlny veder, mohou také přispět k šíření spor na velké vzdálenosti.
Nedostatek dat a potřeba dalšího výzkumu
Navzdory závažnosti problému stále chybí dostatek dat o výskytu a šíření plísňových patogenů. Například studie vedená Justinem Remaisem z Kalifornské univerzity v Berkeley identifikovala více než 20 tisíc případů aspergilózy v USA mezi lety 2013 a 2023, přičemž počet případů každoročně roste o 5 %. Podle odborníků je nutné provést další výzkumy, aby bylo možné lépe pochopit, jak změna klimatu ovlivňuje šíření plísňových infekcí.
Nové objevy v oblasti mykologie
Na závěr stojí za zmínku, že nedávno byla objevena nová houba Aspergillus hubkae, která byla pojmenována po českém odborníkovi Vítu Hubkovi. Tento mykolog se podílel na objevu desítek nových druhů kropidláků, což přispívá k lepšímu pochopení této problematiky.
Závěrem lze říci, že plísňové infekce představují rostoucí hrozbu, kterou nelze ignorovat. Změna klimatu, rostoucí rezistence vůči léčbě a nedostatek dat činí z této problematiky naléhavý problém, který vyžaduje okamžitou pozornost vědců, lékařů i politiků.
