Ve svých patnácti letech začala pociťovat výrazné zhoršení svého stavu – vypadávaly jí vlasy, měla problémy s krevním tlakem a byla často oteklá. Lékaři její potíže přisuzovali dospívání nebo psychosomatickým příčinám. Nikdo však nepomyslel na možnost nádoru štítné žlázy.
Zlom nastal, když si Tanita nahmatala uzlinu na krku. Při návštěvě revmatologa, kam šla kvůli problémům s rukou, se zmínila o dalších potížích. Díky tomu byla odhalena přítomnost nádoru ve štítné žláze, který byl již v pokročilém stádiu. „To, že jsem se nenechala odbýt a hledala odpovědi, mi zachránilo život,“ říká Tanita, která dnes studuje teologii a pomáhá dalším onkologickým pacientům prostřednictvím organizace F*ck Cancer.
Statistiky ukazují nárůst případů
V 80. letech minulého století bylo v Česku ročně diagnostikováno kolem 3000 až 3500 případů rakoviny u lidí ve věku 15 až 44 let. Dnes se tento počet pohybuje mezi 4500 a 4900. Tento nárůst je alarmující a odborníci se snaží najít příčiny, které by mohly tento trend vysvětlit.
Zkušenost Zuzany: Život po léčbě
Další příběh přináší sedmatřicetiletá Zuzana Ferková, která musela kvůli pandemii covidu přerušit svou kariéru letušky v Dubaji. Po návratu do Česka navštívila zubaře s podezřením na zánět zubů. Rentgen však odhalil něco mnohem závažnějšího – vzácný a agresivní sarkom v čelisti. Po náročné léčbě je Zuzana již pátým rokem v remisi, ale přiznává, že nejtěžší období přišlo až po ukončení léčby. „Léčbou se člověk nějak probije, ale když skončí, najednou nevíte, co dál,“ popisuje.
Zuzana zdůrazňuje, jak důležitá je podpora okolí, ale zároveň upozorňuje na negativní dopad nevyžádaných rad. „Toxická pozitivita a fráze jako ‚musíš být silná‘ nebo ‚buď ráda, že žiješ‘ jsou pro nemocné spíše demotivující,“ říká.
Příčiny nárůstu: Životní styl a prostředí
Podle odborníků je nárůst případů rakoviny u mladých lidí způsoben kombinací několika faktorů. U některých typů rakoviny, například u nádorů tlustého střeva a konečníku, je patrný posun k mladším věkovým skupinám. Primář gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu v Brně Vladimír Krass potvrzuje, že dnes nejsou výjimkou ani pacienti ve věku třiceti nebo čtyřiceti let.
Mezi hlavní rizikové faktory patří špatná životospráva, nedostatek pohybu, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nezdravé stravování. Tyto faktory ovlivňují střevní mikrobiom, což může přispět k rozvoji rakoviny. Profesor Tomáš Büchler z Onkologické kliniky ve FN Motol upozorňuje také na vliv znečištění životního prostředí, například pesticidy a mikroplasty.
Dalším problémem je konzumace ultrazpracovaných potravin, které často postrádají vlákninu, jež je klíčová pro zdravý střevní mikrobiom. „Zpracované maso, jako jsou párky, salámy nebo šunka, patří mezi nejrizikovější potraviny,“ varuje profesor Büchler.
