Roman Tříska však všechna obvinění odmítal. Tvrdil, že vše, co se během těch 14 dní odehrálo, bylo dobrovolné. „Nevěznil jsem ji a necpal žádnými prášky. Naopak se mi nelíbilo, že brala diazepam,“ uvedl Tříska v rozhovoru pro Blesk.cz. Přesto byl případ projednáván u soudu, kde Třískovi hrozil vysoký trest. Dne 11. března 1996 však soud rozhodl, že všechna obvinění z fyzického a psychického týrání byla neprokázaná.
Tento incident zůstává jednou z nejkontroverznějších a nejbolestivějších kapitol v životě Ivety Bartošové. Ačkoliv soudní verdikt očistil Romana Třísku, zpěvačka si nesla následky tohoto zážitku po zbytek svého života. Její příběh je připomínkou toho, jak křehká může být lidská psychika a jak hluboké jizvy mohou zanechat traumatické události. Iveta Bartošová zůstává v paměti svých fanoušků jako talentovaná umělkyně, která však musela čelit mnoha osobním démonům, jež ji nakonec přemohly.
