Zatímco mileniálové se více obávají politické nestability, válek a klimatické krize, generace Z klade větší důraz na duševní zdraví a bezpečné pracovní prostředí.
Podle Andrey Černé, odbornice na HR trendy ze společnosti Deloitte, je duševní zdraví pro generaci Z klíčové. Tato generace vyrůstala v době, kdy se o psychickém zdraví začalo mluvit otevřeněji, a uvědomuje si jeho vliv na kvalitu života i pracovní výkon. Stejně tak je pro ně důležité, aby zaměstnavatelé aktivně podporovali rovnost a nulovou toleranci vůči sexuálnímu obtěžování.
Proměna definice úspěchu
Hodnoty mladých lidí se mění. Zatímco dříve byl úspěch často spojován s kariérním postupem a finančním zajištěním, dnes mladí lidé hledají především smysluplnou práci, která jim umožní osobní růst a vzdělávání. Sociolog Libor Prudký upozorňuje, že mladí lidé často pociťují únavu z nedostatku smysluplných činností nebo z toho, že jejich úsilí není dostatečně oceněno. Finanční zajištění už pro ně není jediným měřítkem štěstí.
Podle sociologa Pavla Pospěcha z Masarykovy univerzity v Brně je dnešní doba mnohem méně předvídatelná než dříve. Mladí lidé často nevědí, zda obor, který si vyberou, bude mít budoucnost, nebo zda jej nahradí technologie, jako je umělá inteligence. To vše ovlivňuje jejich přístup k práci a kariéře.
Práce jako součást života, ne jeho středobod
Pro generaci Z není práce středobodem života, ale spíše jeho součástí. Zatímco starší mileniálové stále považují práci za důležitou součást své identity, mladší generace dává přednost volnému času a koníčkům. Firmy by se proto měly přizpůsobit a nabízet větší flexibilitu, podporovat individuální rozvoj a vytvářet prostředí, kde se zaměstnanci cítí dobře.
Andrea Černá zdůrazňuje, že zaměstnavatelé by měli přehodnotit, jak prezentují roli práce. Nestačí nabízet jen pracovní pozici – je potřeba vytvořit příběh, který osloví mladé lidi, a ukázat, že firma skutečně žije svými hodnotami. Pokud mladí lidé vnímají rozpor mezi tím, co firma říká, a tím, co skutečně dělá, ztrácí důvěru.
Stres a duševní zdraví
Průzkum ukázal, že generace Z je výrazně náchylnější k dlouhodobému stresu a úzkostem než mileniálové. Zatímco 40 % mladých lidí z generace Z pociťuje stres většinu času, u mileniálů je to 22 %. Nejčastějšími zdroji stresu jsou pro generaci Z rodinné a osobní vztahy, finanční nejistota a zdraví rodiny. U mileniálů převažují obavy o dlouhodobou finanční stabilitu a zdraví rodiny.
Práce je dalším významným zdrojem stresu. Mladí lidé si stěžují na nedostatek uznání, nespravedlivá rozhodnutí a příliš dlouhou pracovní dobu. Zajímavé je, že čeští mileniálové pociťují nedostatek uznání a neférové jednání více než jejich vrstevníci ve světě. Přesto více než polovina mladých Čechů věří, že jejich zaměstnavatel bere jejich duševní zdraví vážně, i když toto číslo je nižší než ve zbytku světa.
