Navíc, jak dodává, samotné stěžování problémy nevyřeší.
Proč si lidé stěžují?
Možná si myslíte, že vy si nestěžujete. Ale opravdu? Psycholog Jeffrey Bernstein v článku pro Psychology Today tvrdí, že každý z nás si alespoň jednou denně na něco postěžuje. Nejčastěji se zaměřujeme na chování ostatních – ať už jde o kolegy, příbuzné nebo partnery. Někteří lidé si stěžují, protože touží po pozornosti. „Někdy je to způsob, jak navázat konverzaci. Například si někdo začne stěžovat na zpoždění vlaku nebo na zdražení potravin,“ vysvětluje Jana Řehulková.
Další časté důvody stížností zahrnují každodenní nepříjemnosti, jako jsou dopravní zácpy, dlouhé fronty, špatný zákaznický servis nebo nečekané výdaje. Osobní stresory, jako je práce, finance nebo zdraví, také hrají velkou roli. Dokonce i drobnosti, jako jsou překlepy v e-mailech nebo příspěvky na sociálních sítích, mohou být spouštěčem frustrace. Psycholog Christopher Hudspeth radí: „Pokud vás něco na sociálních sítích rozčiluje, zablokujte si danou osobu. A pokud jde o chyby v e-mailech, neberte si to osobně – jsou to jen drobné přešlapy.“
Stěžování jako hledání „bolístek“
Většina stížností nemá za cíl situaci zlepšit. Spíše jde o vyjádření frustrace, smutku nebo naštvanosti. „Stěžování je často jen zvukové znečištění, které škodí našemu zdraví a duševní pohodě,“ říká Will Bowen. Psycholog Guy Winch dodává, že stížnosti mohou být také způsobem, jak si vytvořit pouto s ostatními. „Když si stěžujeme, můžeme mít pocit, že jsme s někým na stejné vlně, protože sdílíme nespokojenost.“
Je však důležité rozlišovat mezi stížnostmi, které mají konkrétní účel, a těmi, které slouží jen k „vylévání“ frustrace. Například pokud si stěžujete na nespravedlivě vysoký účet od automechanika, může to vést k nápravě situace. Naopak stížnosti na dopravní zácpy nebo špatné počasí jsou spíše projevem frustrace, která nic neřeší.
Jak změnit přístup ke stížnostem?
Americký tenista Arthur Ashe, který čelil mnoha životním výzvám, jednou řekl: „Kdybych se měl ptát: ‚Proč právě já?‘, když se mi stane něco špatného, měl bych se ptát stejně i tehdy, když mě potká něco dobrého.“ Ashe, který zemřel na komplikace spojené s AIDS, byl příkladem člověka, který se navzdory těžkostem vyhýbal negativismu.
Podle Willa Bowena stížnosti často vyjadřují pocit nespravedlnosti nebo frustrace. „Stížnost je reakce na domnělou nespravedlnost, zatímco konstatování je neutrální a slouží k informování, nikoli k nadávání,“ vysvětluje Bowen.
Dopad stěžování na zdraví
Chronické stěžování může mít negativní dopad na naše zdraví. Zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu, což může vést k řadě zdravotních problémů. Studie také ukazují, že neustálé stěžování může zmenšit hipokampus, část mozku zodpovědnou za kognitivní schopnosti.
