Tato dávka je určena k pokrytí základních potřeb, jako je bydlení a strava. Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni by však začlenění těchto uprchlíků do širšího systému sociálních dávek mohlo výrazně zlepšit jejich životní podmínky. „O této možnosti jednáme s ministerstvem práce už od roku 2022,“ uvedl Hůle. Ministr Jurečka údajně slíbil, že návrh na změnu předloží již na podzim minulého roku, ale k realizaci zatím nedošlo.
Argumenty pro změnu
Podle Hůleho by zařazení ukrajinských žen do systému sociálních dávek mohlo mít dva hlavní přínosy. Prvním je zvýšení porodnosti, protože by tyto ženy mohly čerpat rodičovský příspěvek. Druhým přínosem by bylo omezení nelegální práce. V současnosti je pro uprchlíky nevýhodné legálně pracovat, protože jejich příjmy snižují výši humanitární dávky. To je důvod, proč se mnozí z nich uchylují k práci „na černo“.
Skeptické hlasy
Někteří odborníci však zpochybňují, zda by tento krok skutečně vedl k výraznému zvýšení porodnosti. Demograf Tomáš Kučera odhaduje, že v Česku žije přibližně 50 až 60 tisíc ukrajinských žen ve věku 20 až 35 let, což je věková skupina ideální pro mateřství. I kdyby tyto ženy měly stejnou plodnost jako Češky, což bylo v roce 2022 průměrně 2,27 dítěte na ženu, počet narozených dětí by byl relativně nízký.
Priorita ministerstva: Superdávka
Ministr Jurečka se v současnosti soustředí na zavedení takzvané superdávky, která má sjednotit čtyři různé sociální dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) do jedné. Tento nový systém by měl začít fungovat v říjnu letošního roku, tedy těsně před volbami. Podle mluvčího ministerstva práce Jakuba Augusty bude možné po zavedení superdávky zhodnotit, zda a jak by mohli být do systému zapojeni i držitelé dočasné ochrany. Zatím však ministerstvo žádné změny v této oblasti neplánuje.
