„Můj otec mě k herectví nijak zvlášť nepodporoval, v tomto směru mě nechával být. Ale když viděli, že se vlastně nikam nehodím, poslali mě zkusit přijímačky na konzervatoř,“ vysvětluje s úsměvem. Přijali ho, což mnohé překvapilo, ale ani tuto školu nedokončil. „Vydržel jsem tam asi rok a půl, než mě vyhodili. Důvod? Neuvěřitelných 180 neomluvených hodin,“ vzpomíná herec na svá bouřlivá mladá léta.
Neobvyklá cesta na vysokou školu
Co by pro mnohé znamenalo konec vzdělávací dráhy, bylo pro Rímského jen další zatáčkou na cestě. Klíčovým okamžikem v jeho životě bylo setkání s prozíravou profesorkou.
„Zeptala se mě, co vlastně plánuji dělat dál, když je mi skoro devatenáct a v občance mám pouze základní vzdělání,“ vypráví herec. „Řekla mi o přijímačkách na JAMU v Brně, které byly pouhých dvanáct dní před námi, a tajně za mě podala přihlášku.“
Rímský poté popsal, jak intenzivně se během těch dvanácti dnů připravoval: „Dřel jsem jako šílenec. Tehdy existovala možnost být přijat na uměleckou školu i bez maturity, pokud jste prokázali mimořádný talent.“ A přesně to se mu podařilo – byl přijat a vysokou školu úspěšně dokončil, navzdory absenci středoškolského vzdělání.
