Tradice a systém úhrad
Česká republika má v oblasti asistované reprodukce dlouhou tradici – první „dítě ze zkumavky“ se zde narodilo už v roce 1982 v Brně, což byl první úspěšný zákrok tohoto typu v celém východním bloku. Od roku 1997 je asistovaná reprodukce hrazena ze zdravotního pojištění. Po poslední úpravě z roku 2022 mají ženy do 40 let nárok na čtyři hrazené pokusy, přičemž úspěšnost zákroku se pohybuje kolem 35 procent.
Soukromí provozovatelé reprodukčních klinik často čelí kritice, že na veřejném zdravotním pojištění příliš vydělávají. Oni sami argumentují, že jejich zisky jsou výsledkem efektivnějšího řízení ve srovnání se státními zařízeními. Zároveň upozorňují, že vyšší úhrady od pojišťoven by podpořily porodnost, což je patrné například v sousedním Polsku.
Potenciální konflikt zájmů
Ačkoliv Babiš prezentuje své investice do zdravotnictví jako pasivní, v případě jeho návratu do čela vlády by FutureLife představoval další potenciální konflikt zájmů. Babiš v minulosti deklaroval, že zvýšení porodnosti bude jednou z priorit hnutí ANO. Případné zvýšení úhrad pro asistovanou reprodukci by tak mohlo být vnímáno nejen jako veřejně prospěšný krok, ale i jako opatření zvyhodňující jeho vlastní podnikání.
Hartenberg fond, v němž Babiš drží 97,5 % (zbylých 2,5 % vlastní Jozef Janov), měl podle znaleckého posudku ke konci roku 2023 tržní hodnotu 12,5 miliardy korun. Přibližně třetinu této hodnoty představuje právě majoritní podíl ve FutureLife, čímž se stává nejcennější složkou Babišova investičního portfolia mimo Agrofert.
Asistovaná reprodukce se tak stává překvapivým, ale mimořádně úspěšným odvětvím Babišova podnikatelského impéria, s potenciálem dalšího růstu na evropském i globálnímu trhu
