Trumpovy telefonáty s Putinem a Zelenským
V pondělí Trump telefonicky hovořil jak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, tak s ruským prezidentem Putinem. Nejprve volal Zelenskému, poté Putinovi, a nakonec znovu Zelenskému, ke kterému se připojili i evropští lídři. Právě během tohoto hovoru měl Trump přiznat, že Putin nemá zájem o mír, protože věří, že vojensky dominuje.
Navzdory těmto soukromým výrokům Trump veřejně prohlásil, že jeho rozhovor s Putinem byl „excelentní“ a že by to řekl, pokud by tomu tak nebylo. Tento rozpor mezi soukromými a veřejnými postoji vyvolává otázky ohledně Trumpovy strategie vůči Rusku.
Sankce a Trumpova váhavost
Den před těmito telefonáty Trump hovořil s evropskými lídry a slíbil, že pokud Putin odmítne příměří, Spojené státy na Rusko uvalí nové sankce. Nicméně o den později tento krok odmítl s odůvodněním, že by sankce mohly ohrozit vyjednávání. „Myslím si, že existuje šance něco vyjednat, a pokud zavedete sankce, můžete situaci ještě zhoršit. Ale může přijít doba, kdy to uděláme,“ citovala Trumpa americká stanice CNN.
Podle deníku The New York Times Trump odmítá sankce také z ekonomických důvodů. Člen jeho administrativy, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že sankce by mohly poškodit obchodní příležitosti mezi Spojenými státy a Ruskem. Trump údajně usiluje o maximalizaci ekonomických výhod pro Američany, což je jedním z důvodů jeho zdrženlivosti.
Role Evropy a Trumpův postoj k válce
I přes Trumpovu neochotu zavést nové sankce byly jeho telefonáty pro evropské lídry přínosné. Získali jasnější představu o tom, že Spojené státy neplánují výrazněji zasahovat do konfliktu, a že podpora Ukrajiny bude nyní z velké části na Evropě. „Toto není moje válka,“ prohlásil Trump během pondělního hovoru. Dodal také, že Spojené státy se zapletly do něčeho, čeho se podle něj nikdy neměly účastnit.
Jednání v Istanbulu a ruské požadavky
Trumpovy telefonáty se odehrály jen několik dní po setkání ukrajinské a ruské delegace v tureckém Istanbulu. Jednání, které proběhlo po téměř třech letech, přineslo dohodu o výměně tisíce válečných zajatců na obou stranách. Nicméně návrh na bezpodmínečné 30denní příměří, který Ukrajina podporuje již dva měsíce, Rusko opět odmítlo.
