Připravuje snídani, obědy a večeři, aby měla vše pod kontrolou. I když se snaží večer vše nachystat, ráno si vždy najde něco, co je třeba udělat.
Její děti, pětileté a sedmileté, vstávají mezi pátou a šestou hodinou ranní. Po probuzení se obléknou, uklidí si své pokoje a posnídají. Následně se věnují čtení, matematice nebo jiným úkolům, které jim Rosie připravuje. Tyto aktivity nejsou součástí školního programu, ale matka je přesvědčená, že doplňkové vzdělávání je klíčem k jejich úspěchu. Rosie se nespoléhá pouze na školní systém, ale sama se aktivně podílí na jejich vzdělávání, aby zajistila, že dostávají dostatek pozornosti a podnětů.
Jedním z klíčových prvků jejich ranní rutiny je psaní deníků. Rosie věří, že je důležité, aby děti už od útlého věku rozuměly svým emocím a uměly je vyjádřit. Díky tomu jsou podle ní její děti napřed například v četbě a lépe chápou své pocity. Tento přístup však ne všichni oceňují. Na internetu se objevují kritické komentáře, které Rosie označují za příliš přísnou nebo dokonce špatnou matku. Kritici tvrdí, že děti přetěžuje a nutí je vstávat příliš brzy.
