Dlouhou dobu se považovala za běžného konzumenta, avšak genetická predispozice k alkoholismu, kterou zdědila po otci, a postupné ztrácení kontroly nad pitím ji přivedly k uvědomění, že se stala kvartální alkoholičkou.
Zásadní roli v jejím boji se závislostí sehrála její starší sestra, která si všimla podobných příznaků, jaké měl jejich otec, a přesvědčila Helenu, aby vyhledala odbornou pomoc. Helena se obrátila na známé pražské centrum u Apolináře, kde původně chtěla dokázat, že problém s alkoholem nemá. Opak byl však pravdou, a tak se začala ambulantně léčit a užívat lék Antabus. Bylo jí tehdy 38 let. Po osmi měsících abstinence však přišly životní těžkosti, které ji znovu přivedly k alkoholu. Tentokrát se však rozhodla jednat a dobrovolně nastoupila do pobytové léčebny, kde strávila čtyři měsíce. Díky psychoterapiím a odborné péči se jí podařilo závislost překonat.
Helena Harabinová pochází z Podšumaví, konkrétně z Vimperku a později z Písku. Jako malá holčička chodila za svou maminkou do práce do mateřské školky, kde se zrodila její touha stát se učitelkou. Nakonec se však rozhodla pro jinou cestu. Po absolvování gymnázia zamířila na vysokou školu strojní a textilní v Liberci, kde chtěla studovat oděvnictví a módu. Tento obor se však neotevřel, a tak se rozhodla pro studium ekonomie a řízení textilního průmyslu, což později využila ve své profesní dráze.
