Ukazuje se, že tradiční tepelné elektrárny, které jsou schopné řídit výrobu elektřiny podle aktuální poptávky, mizí rychleji, než se očekávalo. Ačkoliv podíl obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny, roste, jejich kapacita nestačí pokrýt úbytek tradičních zdrojů. Výsledkem může být nedostatek elektřiny, což povede k jejímu zdražování.
Zpráva ENTSO-E modeluje situaci v letech 2026, 2028, 2030 a 2035. Již v krátkodobém horizontu se objevují problémy se zabezpečením výroby elektřiny, a pokud nedojde k zásadním investicím do nových zdrojů a přenosových sítí, situace se bude dále zhoršovat. Tyto investice však závisí na dostupnosti surovin a technologickém pokroku. Pro Českou republiku je výhled ještě horší než pro většinu ostatních evropských zemí.
Kritický ukazatel LOLE
ENTSO-E používá parametr LOLE (Loss of Load Expectation), který vyjadřuje očekávaný počet hodin v roce, kdy poptávka po elektřině převýší její výrobu a dostupný import. Bezpečnostní hranice je stanovena na 6,7 hodiny ročně. Pokud je tato hodnota překročena, energetická bezpečnost není zajištěna.
Pro rok 2028 ENTSO-E odhaduje, že Česká republika dosáhne hodnoty LOLE 19,9 hodiny, což je nejhorší výsledek mezi kontinentálními státy Evropy. Hůře je na tom pouze dánský ostrov Sjaelland. Pro srovnání, Německo má v roce 2028 dosáhnout hodnoty LOLE téměř 19 hodin a Polsko 14 hodin. Naopak Slovensko a Rakousko zůstávají pod kritickou hranicí. Pro rok 2030 se situace v Česku mírně zlepší, ale stále bude hrozit 11 hodin nedostatku elektřiny ročně.
Rozdíly mezi národními a evropskými prognózami
Zpráva ENTSO-E je mnohem pesimističtější než národní zpráva o zdrojové přiměřenosti, kterou loni na podzim vydala státní firma ČEPS. Ta předpokládá, že dodávky elektřiny budou v roce 2030 bezpečně zajištěny, a to především díky importu z Německa. ČEPS pracoval se dvěma scénáři, z nichž jeden předpokládá nulovou hodnotu LOLE a druhý pouze dvě hodiny nezajištěné dodávky ročně.
