V 60. letech se začaly objevovat experimenty s volnými sobotami, a od roku 1967 byla každá druhá sobota volná. Konečně v září 1968 byl zaveden pětidenní pracovní týden, což znamenalo zásadní změnu v pracovním režimu.
Vzpomínky na pracovní soboty
Pro mnoho lidí byly pracovní soboty spojeny s povinnostmi, ale také s různými zážitky. Například Josef Šusta, který pracoval jako projektant na stavbě pražského metra, vzpomíná na jednu pracovní sobotu, kdy se mu podařilo koupit pravou svíčkovou v masně na Václavském náměstí. Tento úlovek byl v socialistickém Československu považován za velký úspěch, protože kvalitní maso bylo tehdy vzácností. Šusta si dodnes pamatuje, že kilo svíčkové stálo 80 korun, což byla na svou dobu poměrně vysoká cena. Přesto si mohl díky pracovní sobotě dopřát luxusní bifteky, které připravila jeho manželka.
Náboženské a historické souvislosti
Šestidenní pracovní týden měl své kořeny i v náboženských tradicích. Podle třetího přikázání z Desatera je sedmý den určen k odpočinku. Tento princip byl dlouho respektován, a proto se volno omezovalo pouze na neděli. Až ekonomické a společenské změny v polovině 20. století vedly k postupnému zkracování pracovního týdne.
Přechod na pětidenní pracovní týden
Zavedení pětidenního pracovního týdne bylo výsledkem postupných změn. V roce 1966 byla každá čtvrtá sobota volná, což se o rok později změnilo na každou druhou sobotu. Konečná změna přišla v roce 1968, kdy se začalo pracovat pouze od pondělí do pátku. Tento přechod byl vnímán jako malá pracovní revoluce, která měla pozitivní dopad na životní styl lidí. Zajímavé je, že v některých kapitalistických zemích, například v Rakousku, byl šestidenní pracovní týden zrušen až v polovině 70. let, tedy později než v Československu.
Význam volných víkendů
Zavedení dvoudenního víkendu mělo zásadní vliv na trávení volného času. Lidé začali více využívat volné dny k rekreaci, což vedlo k rozmachu chalupaření a chataření. Tento trend se stal typickým pro českou společnost a přetrvává dodnes. Chalupy a chaty se staly místem odpočinku, kde lidé trávili víkendy daleko od městského ruchu.
Pracovní soboty v pozdějších letech
I po zavedení pětidenního pracovního týdne se občas konaly mimořádné pracovní soboty, například kvůli státním svátkům nebo plnění plánů. Tyto soboty měly různé názvy, například „subotniky“ podle sovětského vzoru, nebo „mamulovky“ v Ostravě, kde byl krajským tajemníkem KSČ Miroslav Mamula. Postupem času se však ukázalo, že pracovní soboty nemají takový ekonomický přínos, jak se původně očekávalo, a jejich význam postupně klesal. Poslední pracovní sobota v Československu se konala 11. března 1989.
