Do týmu se přidali Jiří Hána, Martin Dejdar jako nový šéf týmu a další herci, například Eva Leimbergerová či Jacob Erftemeijer. V deváté sérii se vrátili původní členové David Prachař a Zuzana Kajnarová, zatímco Marek Lambora nahradil Erftemeijera. V desáté sérii pak Lamboru vystřídal Vojtěch Vodochodský.
Seriál si během let udržoval svou jednoduchou strukturu – každý díl přinesl nový případ, který byl během padesáti minut vyřešen. Zápletky byly často předvídatelné, ale díky solidnímu „řemeslu“ – tedy hereckým výkonům, režii a scénářům – si seriál udržoval určitou úroveň. Diváci věděli, co mohou očekávat, a Specialisté se stali nenáročnou kriminální podívanou, která si na nic nehrála.
Jedenáctá řada: Krok vedle
S příchodem jedenácté řady však přišly změny, které se ukázaly jako nešťastné. Do týmu přibyla Patricie Pagáčová, která doplnila Vojtěcha Vodochodského. Zůstali sice osvědčení herci jako Martin Dejdar, Jiří Hána a David Prachař, ale nová dynamika týmu působí nepřesvědčivě. Pagáčová a Vodochodský, kteří by měli ztvárňovat profesionální kriminalisty, působí spíše jako nezkušené děti, které si hrají na detektivy. Jejich postavy postrádají autoritu a uvěřitelnost, což je pro diváky, kteří od kriminálky očekávají alespoň základní realističnost, velkým zklamáním.
Navíc se do děje zapojují vedlejší postavy, které mají zřejmě přinést humor, ale výsledkem je spíše trapnost. Vodochodskému se do vyšetřování plete jeho teta, kterou hraje Milena Steinmasslová, a která má být jakousi českou verzí slečny Marplové. Pagáčová si zase neustále telefonuje s matkou, kterou ztvárňuje Veronika Žilková. Tyto scény, které mají zřejmě odlehčit atmosféru, působí spíše rušivě a degradují celkový dojem ze seriálu.
Scénáře plné nelogičností
Jedním z největších problémů nové řady jsou však samotné scénáře. Příkladem může být scéna z druhého dílu jedenácté série s názvem „Krev není voda“. V této epizodě se Pagáčová vydává do domu, kde se možná ukrývá pachatel, zatímco Vodochodský čeká venku. Když pachatel uteče přes plot, Vodochodský místo toho, aby ho nenápadně sledoval a zadržel, na něj z dálky zakřičí, čímž ho samozřejmě vyplaší. Pachatel uteče, a Vodochodský, který na něj míří pistolí, nakonec nevystřelí, protože mezi nimi procházejí chodci. Scéna, která měla být napínavá, působí spíše komicky a ukazuje, jak málo promyšlené jsou některé momenty.
