Přesto na toto období vzpomínal s nostalgií, protože ho spojoval s dětstvím plným přátel a přírody. Do šesti let mluvil téměř výhradně německy, což ovlivnilo jeho vnímání jazyka a kultury.
Po válce se rodina vrátila do Itálie, kde se usadila nejprve v Amelii a později v Římě. Mario se od dětství věnoval sportu, zejména plavání a veslování, ve kterých dosáhl významných úspěchů na italských mistrovstvích. Jeho sportovní kariéra však brzy ustoupila filmovému světu.
První kroky ve filmu
Mario se poprvé objevil před kamerou už ve dvanácti letech, kdy ho objevil režisér Dino Risi a obsadil do filmu „Prázdniny s gangsterem“ (1951). Postupně se stal známou dětskou hvězdou italského filmu. Zlom v jeho kariéře přišel s historickým velkofilmem „Gepard“ (1963), kde si zahrál po boku hvězd jako Alain Delon a Claudia Cardinale. Tento úspěch ho přiměl opustit studium klasické literatury a plně se věnovat herectví.
V polovině 60. let působil v Německu, kde se objevil v několika westernech podle knih Karla Maye, například ve filmu „Vinnetou – Rudý gentleman“. Právě zde si ho oblíbili i čeští diváci.
Zrození legendy s Budem Spencerem
Rok 1967 přinesl zásadní zlom v jeho kariéře. Byl obsazen do westernu „Bůh odpouští, já ne!“, kde si na přání producentů změnil jméno na Terence Hill. Při natáčení se poprvé setkal s Carlem Pedersolim, známým jako Bud Spencer. Jejich spolupráce se stala legendární a přinesla jim celosvětovou popularitu. Společně natočili 18 filmů, mezi nimiž vynikají komedie jako „Pravá a levá ruka ďábla“ (1970) nebo „Jestli se rozzlobíme, budeme zlí“ (1973). Jejich filmy kombinovaly humor, akci a jedinečnou chemii mezi oběma herci.
