Po několika pivech se rozhodl projet v autě svého kamaráda Mirka Schlaicherta, zbrusu nové červené Škodě 120. Podle Schlaicherta nebyli opilí natolik, aby se motali, ale přesto to nebyl dobrý nápad. Holý usedl za volant, a jak později ukázala rekonstrukce nehody, jeli příliš rychle. Auto narazilo do stromu a skončilo v příkopu. Schlaichert, který nebyl připoutaný, proletěl čelním sklem a utrpěl jen lehká zranění. Tomáš Holý však takové štěstí neměl. Bezpečnostní pás mu způsobil vážná zranění hrudníku a cestou do nemocnice podlehl masivnímu vnitřnímu krvácení.
Začátky kariéry a rychlý vzestup
Tomášova herecká kariéra začala díky jeho strýci, který pracoval jako rekvizitář na Barrandově. Ten ho doporučil režiséru Oldřichu Lipskému, který hledal dětského herce pro malou roli ve filmu Marečku, podejte mi pero!. Tomáš se v roli žáka Matuly osvědčil a brzy následovaly další příležitosti. Už o rok později získal větší roli ve filmu Ať žijí duchové!, kde si zahrál po boku známých herců, jako byli Jiří Sovák, Dana Vávrová nebo Vlastimil Brodský.
Největší popularitu mu však přinesly filmy Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku a jeho pokračování Jak dostat tatínka do polepšovny. V konkurzu na roli malého Vaška, kterého si zahrál, porazil 140 dalších chlapců. Jeho přirozený talent a šarm si získaly srdce diváků a z Tomáše se stala dětská hvězda. Popularita však měla i svou odvrácenou stránku. Ve svých deseti letech už byl natolik známý, že jeho maminka musela odpovídat na dopisy fanoušků jeho jménem, aby mu ulehčila.
Od herectví k právům
Navzdory úspěchu se Tomáš rozhodl herectví opustit. Poslední roli přijal v západoněmeckém seriálu Unterwegs nach Atlantis (Připoutejme se, letíme nad Atlantidou). Poté se rozhodl věnovat studiu práv, což byla jeho vysněná cesta. Na DAMU, kam by jeho kroky logicky směřovaly, nikdy nenastoupil. Postupně se stáhl z veřejného života a fanoušci na něj začali zapomínat, což mu vyhovovalo. Sám se na své herecké začátky díval spíše jako na epizodu svého dětství, kterou nechtěl dále rozvíjet.
