Dalších 20 lidí se zařadilo do kategorie s důchody mezi 60 a 69 999 korun. Počet důchodců s penzí nad 70 tisíc korun zůstal stejný – 93 osob.
Nadprůměrné důchody převažují
Celkově pobíralo na konci roku 2024 starobní důchod 2 366 799 osob. Z toho více než polovina, konkrétně 1 247 941 lidí, měla nadprůměrný důchod, tedy více než 21 tisíc korun měsíčně. Tento počet se meziročně zvýšil o téměř 120 tisíc osob. Naopak počet důchodců s penzí do 20 999 korun klesl o 123 tisíc na 1 118 858 osob.
Vliv rostoucích mezd a valorizací
Odborníci vysvětlují tento trend růstem mezd a pravidelnými valorizacemi důchodů. Pavel Trenda, odborník na optimalizaci důchodů, upozorňuje, že růst průměrné mzdy se promítá i do výše důchodů, což zvyšuje počet lidí s vysokými penzemi. Martin Kohoutek, důchodový poradce, dodává, že podobně jako u příjmů se i u důchodů začíná prohlubovat rozdíl mezi bohatšími a chudšími důchodci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrzuje, že vyšší důchody jsou výsledkem nejen valorizací, ale také nově přiznávaných důchodů, které jsou obecně vyšší než dříve. „V posledních letech penze opakovaně rostly,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Jak dosáhnout vysokého důchodu?
Dosažení důchodu přes 50 tisíc korun není jednoduché. Podle Pavla Trendy je to možné pouze pro osoby s velmi vysokými příjmy během pracovního života, a i tak je často nutné „přesluhovat“, tedy pokračovat v práci i po dosažení důchodového věku. Za každý odpracovaný čtvrtrok bez čerpání důchodu se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1,5 %, což za rok činí 6 %. Za dva roky si tak lze důchod navýšit o 12 %, za tři roky o 18 %.
František Boháček, ústřední ředitel ČSSZ, však upozorňuje, že většina lidí, kteří přesluhují, si nakonec nechá důchod zpětně doplatit, místo aby čekali na vyšší měsíční částku.
