Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa je tento přístup legitimní, pokud si člověk řádně platil sociální pojištění a má nárok na podporu v nezaměstnanosti. Úřad by v této době neměl uchazeče zatěžovat zbytečnou administrativou.
Pokud si však práci nenajdete do pěti měsíců, úřad začne s vámi pracovat intenzivněji, pokud si sami nepožádáte o pomoc dříve.
Intenzivní pomoc pro rizikové uchazeče
Naopak uchazeči, kteří mají větší problémy s nalezením práce, budou zařazeni do rizikové skupiny. Úřad práce s nimi začne pracovat hned po jejich zaevidování. Rizikovost uchazeče bude určena na základě několika faktorů, které byly vyvinuty ve spolupráci s vědci z Masarykovy univerzity. Mezi tyto faktory patří:
- Předchozí dlouhodobá nezaměstnanost – lidé, kteří již dříve měli problémy s hledáním práce, jsou považováni za rizikovější.
- Regionální situace na trhu práce – uchazeči z regionů, kde je nízká poptávka po jejich dovednostech, mají větší riziko.
- Vzdělání – lidé se základním vzděláním nebo bez vzdělání mají delší dobu registrace na úřadu práce.
- Délka předchozího zaměstnání – čím déle člověk pracoval v trvalém pracovním poměru, tím lépe.
- Nezaměstnanost před registrací – uchazeči, kteří nepracovali už 60 dní před registrací, jsou rizikovější.
- Řidičský průkaz – absence řidičského průkazu zvyšuje riziko, i když jeho získání nemusí situaci okamžitě zlepšit.
- Pohlaví – ženy mají obecně větší problémy s nalezením práce než muži, zejména pokud nemají vysokoškolské vzdělání.
- Věk – riziko narůstá u lidí starších 55 let.
- E-mail – absence e-mailu může být překážkou při hledání práce.
Podle Krištofa je u rizikových uchazečů často nutné provést strukturální změny, jako je rekvalifikace, získání řidičského průkazu nebo zlepšení digitálních dovedností. Tito lidé také musí absolvovat více pohovorů a výběrových řízení, aby si našli práci. Proto je důležité začít s těmito aktivitami co nejdříve.
