Mezi tyto faktory patří například předchozí zkušenost s dlouhodobou nezaměstnaností, region, kde člověk žije, nebo dosažené vzdělání. Největší šanci na rychlé nalezení práce mají vysokoškoláci, zatímco lidé se základním vzděláním nebo bez něj zůstávají na úřadu práce nejdéle.
Dalším důležitým faktorem je délka předchozího pracovního poměru – čím déle člověk pracoval, tím lépe. Naopak lidé, kteří byli bez práce už dva měsíce před registrací na úřadu, mají větší problémy s hledáním nového zaměstnání. Věk hraje také významnou roli – riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je relativně stabilní do 50 let, ale výrazně roste u lidí starších 55 let. Ženy mají obecně větší problémy s hledáním práce než muži, avšak tento rozdíl se stírá u žen s vysokoškolským vzděláním.
Dalším faktorem, který zvyšuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, je absence řidičského průkazu. Lidé bez něj mají omezené možnosti dopravy, což snižuje jejich šance na získání zaměstnání. Důležitým aspektem je také dostupnost e-mailu – bez něj je obtížné komunikovat s potenciálními zaměstnavateli a reagovat na pracovní nabídky. Mezi další rizikové faktory patří zdravotní postižení nebo zkušenost s vězením.
Úřad práce plánuje na základě tohoto modelu předem identifikovat osoby s vyšším rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti a zaměřit na ně více pozornosti. Základní poradenství bude poskytováno všem uchazečům, ale u nerizikových skupin bude méně intenzivní – například formou jedné půlhodinové konzultace po registraci a další po měsíci, přičemž jedna z nich může proběhnout online. Podrobnější pomoc přijde až po třetím měsíci, pokud si uchazeč práci nenajde sám. Cílem je dát lidem více prostoru na samostatné hledání práce a snížit zbytečné návštěvy úřadu.
