Uzavřel s Vendulou předmanželskou smlouvu, která stanovovala, že jí bude měsíčně vyplácet 100 tisíc korun, což byla tehdy značná částka. Na oplátku však Vendula neměla nárok na společné jmění manželů a její dědické právo bylo omezeno ve prospěch dětí z prvního manželství. Tato smlouva podle Petra ukazovala, že ačkoliv byl jeho otec citlivý umělec, dokázal si zachovat jistou dávku pragmatismu a obezřetnosti.
Poslední roky života: Krize a otázky dědictví
V posledních letech svého života se Karel Svoboda potýkal s několika zásadními problémy. Jedním z nich byla krize v manželství s Vendulou, která podle Petra trávila stále více času mimo domov. Druhým problémem bylo stárnutí a s ním spojené obavy o budoucnost svého majetku. Svoboda se často zabýval otázkami, jak rozdělit svůj majetek, včetně sbírky obrazů a dalších cenností. Podle syna Petra se o těchto věcech často bavili, ale syn tehdy nevnímal závažnost situace a snažil se otce uklidnit humorem.
Dva plány: Rozvod nebo smrt
Podle Petra Svobody jeho otec v posledních měsících života zvažoval dvě možnosti, jak řešit svou situaci. První možností byl rozvod s Vendulou, druhou pak dobrovolný odchod ze světa. Karel Svoboda se rozhodl sepsat závěť, ve které měl v úmyslu Vendulu vydědit. Trávil mnoho času u notářky, kde řešil rozdělení svého majetku, včetně mincí a starožitností. Tyto návštěvy byly podle Petra nejen praktickým krokem, ale také jakousi formou terapie, kdy se skladatel svěřoval se svými obavami a pocity.
