Jeho otec Zdeněk, známý herec, scenárista a spisovatel, se brzy začal věnovat umělecké a rozhlasové práci, což rodinu přivedlo do Prahy.
Jan Svěrák se už během studií na FAMU projevil jako mimořádně talentovaný filmař. Jeho absolventský snímek Ropáci z roku 1988, který pojednává o fiktivním zvířeti žijícím v znečištěném prostředí, mu přinesl studentského Oscara. Tento úspěch byl jen začátkem jeho hvězdné kariéry. Po Sametové revoluci dostal příležitost režírovat scénář svého otce Zdeňka k filmu Obecná škola. Přestože byl tehdy teprve čtyřiadvacetiletým začínajícím režisérem, dokázal vytvořit dílo, které se stalo jedním z pilířů české kinematografie.
Následovaly další úspěšné filmy, jako například Akumulátor I, Jízda, Kolja (za který získal Oscara), Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Kuky se vrací, Tři bratři nebo Po strništi bos. Každý z těchto snímků se stal významnou součástí české filmové historie. Přesto Jan Svěrák tvrdí, že neexistuje žádný zaručený recept na úspěch. Podle něj je klíčem k dobrému filmu kvalitní scénář a režie, ale výsledek je vždy do jisté míry nevyzpytatelný.
