Největší obavy mají ti, kteří vykonávají fyzicky náročné profese nebo pracují na směny. Tito lidé se bojí, že jejich tělo už nebude schopno zvládat pracovní zátěž. Dalším častým argumentem je strach z technologických změn – mnozí se obávají, že v pokročilém věku nebudou schopni držet krok s moderními technologiemi, které se neustále vyvíjejí.
Ideální věk pro odchod do důchodu podle Čechů
Respondenti průzkumu měli možnost vyjádřit svůj názor na to, kdy by podle nich měl být ideální věk pro odchod do důchodu. Skoro polovina dotázaných (47 %) by preferovala věk mezi 61 a 65 lety, zatímco 37 % by chtělo odejít do penze ještě dříve, mezi 56 a 60 lety. Pouze 7 % účastníků by souhlasilo s odchodem do důchodu po 66. roce života. Tyto výsledky ukazují, že většina lidí považuje současnou hranici za příliš vysokou.
Finanční aspekty důchodové reformy
Jedním z hlavních důvodů pro zvyšování věku odchodu do důchodu je finanční neudržitelnost současného systému. Stárnoucí populace a prodlužující se délka života vytvářejí tlak na důchodový systém, který by mohl být v budoucnu nedostatečně financován. Přesto si většina respondentů myslí, že by bylo lepší hledat alternativní řešení. Například 61 % lidí by preferovalo podporu individuálního spoření na penzi, zatímco 28 % by bylo ochotno akceptovat zvýšení plateb na sociální pojištění. Pouze malá část (10 %) by souhlasila se snížením důchodů.
Kdo by měl mít nárok na dřívější odchod do důchodu?
V souvislosti s reformou se diskutovalo také o tom, které profese by měly mít výjimku a možnost odejít do důchodu dříve. Respondenti průzkumu se shodli na tom, že by to měly být především fyzicky náročné profese, jako jsou horníci, svářeči, hutníci, slévači nebo pracovníci integrovaného záchranného systému (IZS). Mezi dalšími zmíněnými profesemi byli například řidiči městské hromadné dopravy a zdravotní sestry.
Obavy z finanční situace v důchodu
Až 80 % dotázaných má strach, že po odchodu do důchodu výrazně poklesne jejich příjem a nebudou schopni pokrýt své životní náklady. Největší obavy mají lidé s nižším vzděláním, nižšími příjmy a ti, kteří jsou momentálně nezaměstnaní. Naopak muži s vyššími příjmy, žijící ve velkých městech a pracující v oborech, jako je IT, jsou v tomto ohledu optimističtější.
Pokud jde o očekávanou výši důchodu, většina respondentů by si přála částku mezi 16 a 20 tisíci korunami měsíčně. Přestože si téměř tři čtvrtiny lidí spoří na důchod individuálně, většina z nich odkládá pouze částky do 1 000 Kč měsíčně. To vyvolává otázku, zda tato úspora bude v budoucnu dostatečná.
Názory zaměstnavatelů na důchodovou reformu
Zaměstnavatelé mají na důchodovou reformu různé názory. Někteří, jako například Josef Podlipný z Fichtner Wealth Managers, věří, že práce do 67 let je reálná, pokud se lidé zaměří na své zdraví, vzdělání a finanční plánování. Podle něj je klíčem k úspěchu aktivní přístup k životu a odpovědnost za vlastní budoucnost.
