Později se k nim přidaly arašídové Horalky, které si také získaly své věrné fanoušky.
„Když jsem byla malá, nejraději jsem měla Hořické trubičky. Maminka mi je vždy balila na školu v přírodě spolu s Tatrankami, Vlnkami nebo Albertkami,“ vzpomíná Jana Málková, dnes padesátnice z Karlových Varů.
Vlnky – oplatky, které zmizely
Jednou z nezapomenutelných sladkostí byly Vlnky. Tyto oplatky měly specifický tvar – vrchní část byla vlnkovaná, což je odlišovalo od ostatních. Byly slepované krémem a měly světlý řez. Bohužel, z trhu zmizely v roce 2011. Fanoušci se je pokusili vrátit zpět, dokonce vznikla petice a facebooková stránka „Vraťte nám naše Vlnky“, ale výroba se již neobnovila.
Karlovarské lázeňské oplatky
Lázeňské oplatky byly za socialismu považovány za luxusní pochoutku. Prodávaly se pod názvem Karlovarské oplatky, přestože se vyráběly v Mariánských Lázních. Byly k dostání pouze v lázeňských městech – Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních. Lidé si je často vozili jako dárky pro rodinu a přátele.
„Když jsme jeli na návštěvu mimo Karlovy Vary, vždy jsme vezli oplatky jako pozornost. Příbuzní si je vždy přáli,“ vzpomíná pamětnice Lucie Nováková. Oplatky se prodávaly buď celé, slepené oříškovou náplní, nebo rozřezané na trojúhelníky, známé jako Lázeňské trojhránky. Existovaly i čokoládové varianty s tmavým těstem a čokoládovou náplní, které byly silnější a mnohým chutnaly více.
Sušenky Lucie s puntíkem
Mezi oblíbené sladkosti patřily také sušenky Lucie. Byly charakteristické svým barevným středem – světlé vanilkové měly uprostřed marmeládu, zatímco tmavé kakaové zdobil světlý puntík. Díky svému vzhledu se často objevovaly na vánočních stolech jako doplněk k cukroví. Bohužel, ani tyto sušenky nepřežily změny na trhu.
Albertky – sušenky pro děti
Albertky byly jednoduché, sladké a tvrdé sušenky, které se prodávaly v průhledném balení s modrým nápisem. Oblíbily si je hlavně maminky, protože byly vhodné i pro malé děti. Dalo se s nimi experimentovat – někdo je slepoval marmeládou, jiný dokonce máslem. „Já si občas slepila dvě sušenky máslem, bylo to výborné,“ vzpomíná Lucie Nováková.
