V době, kdy se mnoho lidí potýká s finančními problémy, působí takový požadavek nevhodně a vyvolává negativní reakce. Bývalý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář k tomu poznamenal, že načasování tohoto kroku je nešťastné, což se ukázalo jako pravdivé.
Dalším kontroverzním krokem bylo Pavlovo rozhodnutí podepsat důchodovou reformu, která zvyšuje věk pro odchod do důchodu. Ačkoli prezident přiznal, že má k zákonu výhrady, nakonec ho schválil, což vyvolalo nevoli u mnoha občanů. Zvýšení důchodového věku je obecně nepopulární opatření, a tak tento krok Pavlovi rozhodně nepřidal na oblibě.
Prezident si také znepřátelil část veřejnosti i politiků svým postojem k českému právu veta v Evropské unii. Pavel naznačil, že by byl ochoten vzdát se tohoto práva, což vyvolalo ostrou kritiku. Například Andrej Babiš tento návrh označil za nepřijatelný a varoval, že by to znamenalo ztrátu vlivu České republiky v EU. Kritika na Pavlovu adresu se objevila nejen od opozičních politiků, ale i na sociálních sítích, což opět přispělo k poklesu jeho popularity.
Situaci na Hradě navíc komplikuje i vnitřní chaos. Pavlovi mluvčí se mezi sebou veřejně hádají a obviňují z vytváření vlivových skupin, což vrhá špatné světlo na prezidentovu schopnost řídit svůj tým. K tomu se přidává i dojem, že některé Pavlovy myšlenky nejsou zcela jeho vlastní, ale že je ovlivňován svým poradcem Petrem Kolářem.
