Školní léta pro něj nebyla jednoduchá. Základní škola ani gymnázium ho příliš nebavily a často se dostával do konfliktů s učiteli. Po smrti otce, když mu bylo šestnáct let, odešel z domova. Už od dětství však cítil lásku k divadlu. Začínal v amatérských souborech, jako byly Depeše nebo Divadlo na žíněnkách, a také získával drobné role v operetě Státního divadla Ostrava. Později se přesunul do divadla v Šumperku, kde získával další zkušenosti. V roce 1991 úspěšně dokončil studium herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a následně působil ve Státním divadle v Brně.
Kariéra na vrcholu: Národní divadlo a televize
Po studiích se jeho kariéra rychle rozvíjela. Osm let strávil na prknech Národního divadla, kde exceloval v mnoha významných rolích. Mezi jeho nejznámější postavy patří Florindo Aretusi v inscenaci Sluha dvou pánů, Robert Hand ve Vyhnancích nebo Lopachin ve Višňovém sadu. Vedle divadla se prosadil i na televizních obrazovkách. Nejvíce ho proslavila role ředitele v populárním seriálu Pojišťovna štěstí. Ironií osudu je, že podobně jako jeho seriálová postava, i on v osobním životě několikrát opustil své partnerky.
Bouřlivý milostný život
Miroslav Etzler byl třikrát ženatý a jeho vztahy byly často komplikované. První manželkou byla Magdalena, se kterou má dceru Markétu. Na toto manželství vzpomíná s nostalgií a přiznává, že Magdalena byla jeho nejlepší ženou. Přesto ji opustil, což zpětně označuje za velkou chybu. V té době byl jeho život ovlivněn nejen láskou k divadlu, ale také k alkoholu, což ho nakonec stálo i místo v Národním divadle.
Další významnou ženou v jeho životě byla herečka Zuzana Bydžovská, se kterou má syna Kristiána. Jejich vztah byl vášnivý, ale skončil, když se Etzler zamiloval do své kolegyně Vilmy Cibulkové. S Vilmou tvořil manželský pár deset let, avšak ani tento vztah nevydržel. Během natáčení seriálu Cesty domů se zapletl s mladší herečkou Radkou Pavlovčinovou, což vedlo k definitivnímu rozchodu s Cibulkovou v roce 2013.
