Tehdy vám napadne mnoho slov, které jste jim měli říct, ale neřekli jste je a litovat, litovat, litovat….
Když rodiče zemřou, stane se toto:
1. Uvědomíte si, jak důležitá je rodina.
Nikdo tě nikdy nebude milovat tak nezištně jako tvoji rodiče. Jsou schopni vás přehlédnout a pokárat, pokud sjedete ze silnice, ale nikdy to nedělají ze špatného úmyslu, ale jen pro vaše dobro.
2. Ta ztráta se těžko překonává.
Zatímco žijí naši rodiče, jsme děti, bez ohledu na to, kolik máme let. Když tam nejsou, vkrádá se do člověka nějaký smutek. Uvědomíš si, že jsi teď nějak zvláštní sám. Pamatujete si na obraz, jak vás máma líbá před spaním, jak vás táta učí jezdit na kole…
3. Lidé, kteří si stěžují na své rodiče, vás rozčilují.
A dal bys celý svět, jen abys je ještě jednou viděl, objal… A chceš křičet: Blázen, buď šťastný, že je máš, že jsou živé!
4. Bolest ze ztráty je téměř vždy přítomna
Je to jediná bolest, která nikdy nezmizí. I když bude všechno tmavé, srdce vám trochu poskočí – nebude klidné, protože vám chybí.
Často se vám stane, že budete tak silně plakat, přesně jako v den, kdy odešli, protože ta bolest nezmizí…
5. Nedokážeš se smířit s tím, že tvé děti nebudou znát tvé rodiče – že tvoji rodiče nebudou vidět tvé děti.
Trápí vás, že na rodinných fotkách kolem svátků nejsou vaši rodiče. Že tvoje máma nemůže dát tvé dceři tajný recept na sušenky. Že tvůj syn nikdy nepozná moudrost tvého otce…
6. Budete závidět lidem, jejichž rodiče ještě žijí
Dolehne to na vás hlavně kolem svátků, když váš kolega půjde na oběd ke „staré“. To, že nemáte za kým jít na Vánoce, vás bude mrzet a jedna z vašich kamarádek si bude stěžovat, že musí trávit svátky s rodiči, ale ona moc chtěla jít do Vídně nebo Říma….
7. Vánoce, Velikonoce, rodinné oslavy budou dny, na které se nebudete těšit
I když máte manžela/manželku nebo děti, svátky jako Vánoce, Velikonoce nebo svátky vám budou vždy připomínat vaše rodiče a bude pro vás velmi, velmi těžké, že nejsou po vašem boku…
