Tento tlak je podle něj způsoben nejen technologiemi, ale i společenskými očekáváními, že vše musí být rychlé a efektivní.
Sociální sítě jako prostor pro autenticitu
Antropoložka Marie Heřmanová zdůrazňuje, že sociální sítě mohou mít pozitivní dopad na mezilidské vztahy, zejména v době pandemie covidu-19, kdy se fyzické setkávání stalo obtížným. Sociální sítě umožňují mladým lidem najít komunitu a sdílet své zájmy s lidmi, kteří mají podobné myšlení, i když nejsou fyzicky blízko. Platformy jako Instagram, TikTok a BeReal se staly místem, kde mohou mladí lidé vyjadřovat svou autenticitu a každodennost.
BeReal, aplikace, která vybízí uživatele k zachycení momentů z jejich běžného života bez příkras, se stala oblíbenou mezi mladými lidmi. Čtyřiadvacetiletá Natálie Motyčková oceňuje, že díky této aplikaci má přehled o tom, co se děje v životech jejích přátel, aniž by musela neustále komunikovat. Tato forma sdílení umožňuje udržovat kontakt a zároveň si zachovat určitý odstup, což je pro mnohé zástupce generace Z ideální kombinace.
Telefonování versus textové zprávy
Telefonování, které nabízí možnost bezprostřední interakce, je pro mnohé zástupce generace Z stresující. Šestadvacetiletý Jan Dlouhý přiznává, že v pracovním prostředí mu telefonování nevadí, ale v osobním životě se mu raději vyhne. Upřednostňuje výměnu zpráv, která mu umožňuje lépe kontrolovat tempo a obsah komunikace. Hlasové zprávy pak představují kompromis, který umožňuje vyjádřit emoce bez nutnosti okamžité reakce.
Psychoterapeutka Elois Skinnerová vysvětluje, že telefonní hovory jsou často vyhrazeny pro důležité a složité zprávy, což může vyvolávat negativní emoce. V rychle se měnícím světě, kde jsou pracovní rozvrhy nepředvídatelné, je pro mladé lidi jednodušší komunikovat prostřednictvím zpráv, které nevyžadují okamžitou pozornost.
