Ačkoli je svátek často spojován s křesťanskou tradicí, jeho kořeny lze nalézt i v keltských zvycích. Katolická církev se v roce 998 rozhodla oficiálně připomínat Památku všech věrných zemřelých právě 2. listopadu, den po slavnosti Všech svatých, která se slaví od roku 835.Mezi tradiční zvyky spojené s Dušičkami patří návštěva hřbitova, která často probíhá již v předvečer svátku. Lidé přicházejí se svíčkami a květinami, aby si připomněli své zesnulé a modlili se za ně. Svíčky symbolizují nejen vzpomínání, ale také očistu duší a jejich smíření s bohem. Zdobení hrobů je další důležitou tradicí, kdy se letní výzdoba mění na zimní. Nejčastější květinou na hrobech je chryzantéma, známá také jako listopadka, která má chránit duše před zlými silami.
Věnce na hrobech představují koloběh života a měly by být vyrobeny z jehličnanů, které pomáhají uchovat vzpomínky. Rodinné návštěvy hřbitovů jsou příležitostí k setkání širší rodiny a společnému vzpomínání na zemřelé, což posiluje rodinné vazby. Méně známým zvykem je postavit do okna hořící svíčku, která má duším zesnulých ukázat cestu. V minulosti se k ní přidávaly osobní předměty zesnulých, ale nesměly tam být nádoby ani ostré předměty, aby duše neuvízly nebo se nezranily.
