Bylo to jedno z těch chladných podzimních rán, kdy jsem seděla u kuchyňského stolu a přemýšlela o svém životě. Můj přítel, Tomáš, byl už několik měsíců nezaměstnaný. Na začátku jsem ho podporovala, věřila jsem, že si brzy najde práci a všechno se vrátí do normálu. Ale čas plynul a situace se nelepšila.Jednoho večera, když jsme seděli na pohovce a sledovali televizi, Tomáš najednou vypnul zvuk a otočil se ke mně. „Musíme si promluvit,“ řekl vážně. V tu chvíli jsem cítila, že se něco důležitého chystá.“Víš, že tě miluju a chci si tě vzít,“ začal. „Ale potřebuju, abys mě teď podporovala. Jinak si tě nemůžu vzít.“
Kam dál?
- Výměna manželek nám s Ivou stále ničí život, říká Marian : Byl jsem i na policii. Manželé se už 7. let potýkají s nepříjemnými důsledky
- Kuchařkám došla trpělivost. Pokud stávka nezabere, budeme pokračovat, vzkazují
- Svého syna dala k adopci. O 30 let později s ním začala chodit !
- Proč někteří lidé mají na rameni tuto JIZVU? Pokud ji také máte, měli byste vědět toto…