Přesto má pocit, že něco přehlédla, protože její děti se k ní nyní chovají chladně a nevšímavě. Přestože jim zajistila vzdělání na prestižních univerzitách a každému z nich dala byt, necítí z jejich strany žádný vděk.
Když děti potřebovaly pomoc, nikdy je neodmítla. Obětovala se pro ně nejen finančně, ale i časově, a vždy se snažila být spravedlivá a nestranná. Pomáhala jim s vnoučaty a respektovala jejich životní volby, aniž by zasahovala do jejich soukromí. I po odchodu do důchodu se snažila být užitečná a starala se o vnoučata.
