Ty sice nebyly tak těžké, ale stále postrádaly pestrost dnešních školních tašek. Petr Horák z Prahy vzpomíná na svou první aktovku, která byla hnědá s přezkami a měla dvě kapsy vpředu. Jeho přítelkyně Alena měla podobnou, ale v červené barvě. Hlavním výrobcem těchto aktovek byly Kožedělné závody Klatovy, známé jako Kozak. Ke konci sedmdesátých let se na aktovkách začaly objevovat obrázky Disneyho postaviček a komiksových hrdinů.
Žáci se těšili na přechod na druhý stupeň nebo střední školu, kdy mohli vyměnit aktovku za tašku přes rameno, ideálně černou. Někteří rebelové však nosili plátěné tašky, často vyrobené z obalů od plynových masek, které se nazývaly „plyn“. Tomáš Řezáč vzpomíná, že nosil takovou tašku spolu s důchodkami, což byly kotníkové boty oblíbené mezi mládeží.
Učebnice byly dalším důležitým prvkem školní výbavy. Byly v oběhu mnoho let a často byly v dezolátním stavu. Tomáš Řezáč si pamatuje, jak musel učebnice slepovat izolepou, aby držely pohromadě. Ilustrace v učebnicích často zobrazovaly pionýry a dělnickou třídu, což odráželo tehdejší politický režim. Monopol na výrobu učebnic mělo Státní pedagogické nakladatelství.
Děti si do školních aktovek často pašovaly různé drobnosti, jako krasohledy, céčka, samolepky se Šmouly, Rubikovu kostku nebo ježka v kleci. Na druhém stupni se mezi dětmi obchodovalo s plakáty zpěváků a hudebních skupin.
