Jako dětský herec musel rychle dospět. Už ve třinácti letech měl zkušenosti s kouřením, alkoholem a dokonce i se sexuálními vztahy. Byl neustále obklopen dospělými, což ho nutilo přizpůsobit se jejich světu. „Záviděl jsem ostatním dětem jejich normální život,“ říká Pavel.
Po skončení natáčení se objevil v dalších filmech a dokonce i na prknech Národního divadla. Nicméně jeho herecká kariéra nenabrala očekávaný směr. Nepodařilo se mu dostat na konzervatoř a filmový průmysl o něj ztratil zájem. Rozhodl se proto pro studium na obchodní akademii a herectví opustil.
Po studiích pracoval v obchodě s elektronikou v centru Prahy a později se pustil do podnikání s dovozem švýcarských hodinek. I přes úspěch v podnikání se potýkal s osobními problémy. Lidé ho na ulici často poznávali, což vedlo k jeho uzavřenosti a sociální fobii, kterou se snažil řešit alkoholem. Naštěstí našel podporu ve svém okolí a vyhledal pomoc terapeuta.
