Lukáš se snažil situaci řešit s nadhledem a zeptal se Blanky, jestli vaření není její silnou stránkou. Blanka přiznala, že vařit neumí a ani nechce. Lukáš, který umí jen opéct tousty, doufal, že Blanka začne na svých kuchařských dovednostech pracovat. Nicméně, Blanka se vařit neučí a Lukáš je nucen denně mazat chleby s paštikou. O víkendech se těší na návštěvy u rodičů, kde si mohou pochutnat na domácím jídle. Lukáš se obává, jak dlouho takový způsob stravování vydrží, protože věří, že láska prochází žaludkem. Nechce se učit vařit sám, protože má pocit, že by to měla být Blančina zodpovědnost.
