Plnicí pera se vyvinula jako reakce na nepraktičnost neustálého namáčení hrotu do inkoustu. Lewis Edson Waterman v roce 1884 patentoval moderní plnicí pero, čímž položil základ k rozvoji tohoto nástroje. Jeho vylepšením se později stalo kuličkové pero.
Další zajímavou pomůckou té doby byla verzatilka, tedy mechanická tužka od společnosti Koh-i-noor Hardtmuth. Tato pomůcka měla nejenže praktické využití při psaní, ale chlapci ji často využívali jako zábavnou „flusačku“, kdy vystřelovali kuličky z papíru nebo jiných materiálů.
Tyto starobylé školní nástroje tak zůstávají nostalgickou připomínkou doby minulé, kdy i malé detaily, jako volba psacího nástroje, měly významný dopad na každodenní život žáků.
