“ Až s odstupem času jsem zjistil, kým skutečně byl – mužem přiznaným ke spáchání čtrnácti vražd.
Slovenský východ v té době Chladovi přinesl i další výzvy v podnikání a obavy o vlastní život. „Košice byly tehdy skutečně divoké. Bydlel jsem v hotelu Slovan, jediném slušném ubytování ve městě, a přímo před ním vybuchovala auta a hořela. Byla tam i střelba. Východní Slovensko bylo opravdu neklidné, divočejší než Bratislava,“ vzpomínal.
Podnikání na východě vyžadovalo schopnost navázat důležité kontakty. „Museli jste mít buď dobré vazby s podsvětím, nebo, jako já, velmi dobré styky s místní policií a šéfem organizovaného zločinu. Díky tomu jsme měli relativně klid,“ vysvětlil.
