Jejich láska byla silnější než všechno: Pár s Downovým syndromem slavil 25 let manželství, rozdělila je až smrt“

4644
Sdílejte

Kris na něj však vzpomíná s láskou.Podle listu Washington Post se newyorský pár seznámil v 80. letech a okamžitě si padli do oka. Začali si povídat a nakonec spolu začali chodit. Chodili spolu několik let až do roku 1988, kdy Kris požádala svoji životní lásku o ruku, čímž porušila všechny stereotypy.Kris v jednom z rozhovorů vysvětlila: „Rosesmál mě, podívala jsem se mu do očí a viděla svou budoucnost, a pak jsem ho požádala o ruku. Řekl ano.“ Kris i Paul byli nadšeni, že žijí v manželství, ale mnozí pochybovali o jejich schopnosti žít jako šťastný manželský pár.Po letech přesvědčování a četných testech na zjištění jejich sexuálních znalostí, pocitů a potřeb jim však bylo v roce 1993 povoleno uzavřít manželství. Jejich společný život jako manželského páru se nijak nelišil od života jiných typických párů. Manželé žili spolu v bytě pro osoby se zdravotním postižením podporovaném státem a měli společnou ložnici.Kris i Paul měli práci: Kris pracovala v Pizza Hut, zatímco Paul pracoval v organizaci Arc of Onondaga, která podporuje lidi se zdravotním postižením. Při některých každodenních činnostech jim pomáhali pečovatelé, kteří s nimi bydleli ve druhém pokoji. Manželé se stali kmotry své neteře, přestože neměli vlastní děti.Jen asi před rokem se u Paula začaly projevovat příznaky demence. Toto onemocnění postihuje přibližně polovinu všech lidí s Downovým syndromem ve věku nad 50 let. Krisova sestra Susan Scharounová o tom řekla:

Kam dál?

Jak na cestování letadlem? Jak se obléct ? Proč nenosit legíny, nezouvat se a kam si sedat při turbulencích

Proč Poláci staví 200 tisíc bytů ročně a Češi jen 30 tisíc? Experti navrhují řešení pro dostupnější bydlení

Cesta na vlastní svatbu skončila neštěstím. Muž havaroval a na místě zemřel, bylo mu teprve 45

Dvě lekce, které se musíte naučit pro úspěšné manželství: Jak vytvořit pevný a šťastný vztah

Rodina malé Madlenky dostala další pozitivní zprávy : Máme „nouzového dárce“, hledání ale nekončí, říká lékařka

Další články